Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara

nahoru >

galerie ladislava sutnara

adresa
Riegrova 11, 301 00 Plzeň

kontakt
e-mail /  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
telefon / 377 63 68 89

Otevírací doba:
úterý - pátek 10:00 - 18:00
sobota 10:00 - 15:00

galerie LS rieg

Galerie Ladislava Sutnara vznikla v květnu 2011 transformací dosavadní Univerzitní galerie, situované v kulturním srdci města – v bezprostřední blízkosti Divadla J. K. Tyla, Měšťanské besedy, Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje, Západočeského muzea či Knihovny města Plzně. Jejím dlouhodobým cílem je etablovat se jako prestižní galerie, jež se soustředí převážně na vystavování současného designu a užitého umění. Tato pozice by měla reflektovat zvyšující se význam a důležitost Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara v plzeňské i regionální kultuře a školství. Galerie hostí výstavy domácích i hostujících pedagogů a studentů, zároveň v rámci přeshraniční i euroregionální spolupráce seznamuje veřejnost s tvorbou spřízněných zahraničních umělců, designérů a institucí – a to především partnerských měst Plzně či bývalých, současných a budoucích evropských hlavních měst kultury. Hlásí se tak k aktivní spoluúčasti na projektu Plzeň – EHMK 2015.

Neméně významný je pro galerii jedinečný odkaz osobnosti a díla Ladislava Sutnara, plzeňského rodáka. Galerie se hlásí k Sutnarovi i jedním z jeho log, které si se svolením Radoslava L. Sutnara, syna proslulého designéra, vzala za své. Jedna z výstav bude každoročně věnována právě fenoménu Sutnar – a stane se tak jedním z uzlových bodů struktury výstavního plánu. Dalším takovým bodem jsou květnové Slavnosti svobody, během nichž se v galerii již několik let představují američtí umělci spjatí s Plzní či Českou republikou. Ostatně právě v rámci Slavností se v roce 2011 otevřela Galerie Ladislava Sutnara jedinečnou výstavou Tribute 21 Roberta Rauschenberga. Navazující červnový termín je v rámci Měsíce Meliny Mercouri pravidelně věnován umělci či instituci z některého z evropských hlavních měst kultury. V červnu 2011 se tak v galerii představila École Supérieure des Arts Plastiques et Visuels z belgického města Mons, jež bylo vedle Plzně vybráno coby Evropské hlavní město kultury 2015. Vrcholem výstavního plánu roku 2011 byla podzimní výstava Americké Venuše Ladislava Sutnara. V říjnu roku 2012 na ni navázala další výstava ze Sutnarova bohatého díla – Cesty nové typografie. U příležitosti slavnostního otevření nové budovy Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara tak galerie představila Sutnarovu plakátovou a typografickou tvorbu.

galerie ladislava sutnara

Rostislav Vaněk: Extypo

Ve středu 12. prosince v 18 hodin bude v Galerii Ladislava Sutnara slavnostně otevřena unikátní výstava EXTYPO, která nabídne neobvyklý pohled na svobodnou tvůrčí práci Rostislava Vaňka, výrazné osobnosti českého grafického designu.

BOUNDARIES

Od 14. listopadu do 8. prosince je v Galerii Ladislava Sutnara k vidění skupinová výstava BOUNDARIES, která předchází mezinárodnímu fotografickému sympoziu. To proběhne na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara od 5. do 7. prosince.

Dobrých 100 aneb nejlepší okamžiky 100 let republiky

V sobotu 27. října byla slavnostně pokřtěna v pražské Galerii Českých center kniha"Dobrých 100". Knihu je možné zakoupit zde.

Druhý život aneb příběhy 25 lidí ve fotografiích Iren Stehli

Srdečně zveme 25. září do Galerie Ladislava Sutnara, kde se od 17:00 hodin uskuteční komentovaná prohlídka výstavy s fotografkou Iren Stehli. Výstava je unikátním putovním projektem, který připravilo Švýcarské velvyslanectví v České republice u příležitosti 50. výročí pražského jara 1968 a 100. výročí založení Československa. Umělkyně na portrétních fotografiích prezentuje pohled na téma migrace skrze osudy Čechů a Slováků, kteří po roce 1968 opustili Československo a za svůj nový domov si zvolili Švýcarsko.

František Pelikán & studenti

Výstava k nedožitým 70. narozeninám pedagoga a designéra Františka Pelikána je k vidění v Galerii Ladislava Sutnara do 15. září.

Špička ledovce 2018

Srdečně zveme na výstavu Špička ledovce, která je tradičním výběrem nejlepších bakalářských a diplomových prací studentů Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. Výstava je v Galerii Ladislava Sutnara k vidění do 18. srpna. Všechny práce jsou oceněné Cenou děkana za diplomovou práci a Čestným uznáním děkana v případě bakalářských prací, a to pro svou originální myšlenku a vynikající zpracování.

Tàssies: Three books in the wall (A reading experience)

Srdečně zveme do Galerie Ladislava Sutnara, která představí knižní ilustrace Josepa Antoniho Tàssiese. Výstavní prostory zaplní ukázky ilustrací z knih The lost Child, Stolen Names a If. Vernisáž se uskuteční ve středu 27. června od 18:00 hodin.

"Čínský znakový plakát" v Galerii Ladislava Sutnara

Na výstavě Chinese Characters Poster in the Czech Republic (Čínský znakový plakát v České republice) bude prezentována kolekce stovky plakátů od 80 designérů ze tří čínských oblastí – Pekingu, Macao a Tchaj-wanu. Výstava je v Galerii Ladislava Sutnara k vidění do 23. června.

Pilseñ

Srdečně zveme do Galerie Ladislava Sutnara na výstavu Pilseñ, která v galerii potrvá do 26. května.

New Pictures from Iran

Galerii Ladislava Sutnara zaplní současná íránská ilustrace. Ve výběru téměř čtyř desítek prací defilují nejlepší íránští ilustrátoři, kteří získali prestižní ocenění v Bologni, Japonsku a na BIB Bratislava, a jsou uznáváni po celém světě. Mezi nimi například Hoda Haddadi, Ali-Reza Goldouzian, Amir Shabanipour či Ali Boozari, který je zároveň kurátorem této výstavy. Ta byla již uvedena v Dánsku, Švédsku a naposledy v Polsku.

1948 / na ostré hraně

Ve všech směrech unikátní výstava je k vidění v Galerii Ladislava Sutnara. Nenechte si ujít komentovanou prohlídku s autory v pondělí 26. února od 17 hodin.

Sutnar dětem

Poslední výstava roku 2017 patří v Galerii Ladislava Sutnara dětem. Galerie se promění v hernu, ale ne jen tak ledajakou – sutnarovskou. Pro velký úspěch byla výstava prodloužena do 3. února.

CXX LS

Na jedné ze dvou výstav, na nichž své Venuše představil americkému publiku, si Ladislav Sutnar pohrál s názvem své tehdejší tvorby. Sutnarova poetická hříčka „Join joy art" přímo vyzývala návštěvníky k radostnému spoluzakoušení světa metaforických bohyň, v němž autor reflektoval sexuální, sociální, kulturní, politické, genderové a další hodnotové významy své doby.

Plzeň poznala v rámci historicky největší prezentace Sutnara v naší republice jeho Venuše v roce 2015. Prof. Tomáš Vlček tehdy v katalogu vydaném u příležitosti výstavy pořádané v Galerii města Plzně (Ladislav Sutnar Venuše) napsal: „Sutnar do svých Venuší šedesátých a sedmdesátých let promítal touhu po návratu do let svého mládí a vracel se do všech opojných představ o novém životě, o ženské emancipaci, o pokroku ve vědě, průmyslu, kultuře a umění."

Uplynuly dva roky od doby, kdy Plzeň převzala žezlo Evropského hlavního města kultury. Zmíněná výstava se konala jako součást oslav spolu s řadou dalších aktivit zastřešených pod projekt Návrat Ladislava Sutnara, na němž úspěšně spolupracovala Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara s městem Plzeň. Od té doby se děkanu Mišterovi podařilo získat další unikátní díla Ladislava Sutnara. Díla, která dlouhá desetiletí nespatřilo oko diváka, darovali Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Radoslav a Elaine Sutnarovi.

Jsme na cestě vedoucí ke zřízení stálé expozice Venuší v nové budově Západočeské galerie v Plzni, a ke zřízení archivu Ladislava Sutnara v budově Sutnarky (pozůstalost získaná z Archives of American Art ve Washingtonu, a z dalších materiálů pocházejících z Cooper Hewitt, Smithsonian Design Museum's Library v New Yorku). Ladislavu Sutnarovi tuto pozornost dlužíme.
Přidejte se k nám a radujte se s námi z nových Sutnarovských objevů! „Join joy art!"

Od 13. 12. 2017 chystáme v Galerii Ladislava Sutnara velké překvapení pro děti. Expozici zaplní Sutnarovská herna využívající principu stavebnice „Build the Town".

Boris Jirků - Ilustrace

Malíř, sochař a ilustrátor prof. Boris Jirků se narodil 10.dubna 1955 ve Zlíně. V letech 1970 až 1974 absolvoval Střední umělecko průmyslovou školu v Uherském Hradišti a v letech 1974 - 1980 Akademii výtvarných umění, v ateliéru prof. akad. mal. Arnošta Paderlíka. V současnosti vede výuku figurální kresby a malby na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. Současně je vedoucím a garantem doktorandského a magisterského programu – klasická média (figurální – kresba, grafika, ilustrace, malba, plastika) na Fakultě výtvarných umení Akademie umění v Banské Bystrici. Je zakladatelem myšlenky a projektu FIGURAMA - výstavního cyklu studentské kresby patnácti univerzit z Evropy a USA. Věnuje se volné kresbě, malbě, grafice, ilustraci, dřevěné a kovové plastice, výtvarným realizacím v architektuře. 

Plzeňské publikum se může těšit na nejnovější ilustrace ze dvou knih, které vyšly v nedávné době. Jako první se na pultech knihkupectví objevil jeden z nejznámějších ruských románů Mistr a Markétka, který na sklonku 20. let minulého století napsal Michail Bulgakov. Boris Jirků se do ilustrace tohoto díla nepustil poprvé, nejnovější vydání obohatil více než 80 obrazy, z nichž většinu veřejnost mohla spatřit poprvé. Druhou knihou, která se dočkala vydání s ilustracemi Borise Jirků, je dílo jednoho z nejdůležitějších představitelů magického realismu Gabriela Garcíi Márqueze. Podzim patriarchy není prvním dílem tohoto autora, které Jirků ilustroval, je to ovšem dílo, které čekalo na své dokončení nejdéle - téměř 40 let. První ilustrace totiž vznikly jako diplomová práce a následující desítky let se výtvarné zpracování rozvíjelo, až dospělo do svého vrcholu. 

"Od dětství jsem byl knihomol, který přestávky mezi četbou vyplňoval školní docházkou, sportem a malováním... Mými oblíbenci byli a jsou Bulgakov, Charms a Márquez."

Boris Jirků pro Lidové noviny

 

Současné izraelské umění

Street art má v ulicích Tel Avivu důležitou roli. Takzvané Delfinárium, obrovská zvířata od umělce Dedeho nebo pouliční básně a texty jeho přítelkyně, umělkyně Nitzan Mintz, tvoří zásadní součást veřejného prostoru města a vytváří venkovní galerii – dostupnou každému, kdo prochází kolem. Umění na ulici nesouvisí jenom s vyznačováním teritoria; každá práce se vytváří speciálně pro dané místo, reflektuje kontext svého okolí a vyzývá k interakci.

Dede je jedním z nejviditelnějších současných telavivských umělců, který tvoří ve veřejném prostoru již od roku 2006. Svými projekty reaguje nejen na proměnu města a urbanismus, ale i na společenská a osobní témata. Nejznámějším Dedeho symbolem je náplast a často je označován jako Dede Bandaid. Význam jednotlivých náplastí se mění podle místa, je ale zároveň univerzální náplastí na rány, které každý máme. Na různých místech Tel Avivu se objevují jeho obří zvířata, ale i značky a symboly, které reagují na tvar budov, stavební boom nebo připomínají již neexistující místa. Jeho dosud největším dílem je tzv. Dolfinarium. http://www.imdede.com/

Nitzan Mintz je izraelská umělkyně a básnířka, která studovala výtvarné umění a kreativní psaní na Minshar College v Tel Avivu. Stejně jako Dede tvoří zejména ve veřejném prostoru. Její básně jsou osobní, ale i aktivistické. Jsou psané s naléhavostí verbálně a vizuálně vyjádřit myšlenkové pochody v reakci na okolní svět, politické dění a společenské problémy. Její díla jsou nejvíce koncentrovaná v jižním Tel Avivu, v místech známých prostitucí a kriminalitou. Nitzan vystavuje i v galeriích, účastnila se několika skupinových výstav např. v Nahum Gutman Museum v Tel Avivu, Neurotitan Gallery v Berlíně, Wilton's Hall v Londýně a řadě dalších. http://www.nitzanmintz.com/

Dede a Nitzan se loni v říjnu vydali do Prahy na residenční umělecký program kolektivu Petrohradská. Zůstali tu přes tři týdny a hledali místo, na kterém by mohli pracovat. Na konci jejich pobytu za sebou nechali dva velkoplošné muraly na Žižkově: dílo "Ambitions" na budově nakladatelství Argo v Milíčově ulici č. 14 a "Objects" na divadle Ponec na začátku Husitské. Dodatečně také vytvořili instalaci v galerii JednaDvaTři v Petrohradské.

Špička ledovce 2017

Špička ledovce je tradičním výběrem nejlepších bakalářských a diplomových prací studentů Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. Všechny práce jsou oceněné Cenou děkana, Čestným uznáním děkana nebo Cenou ateliéru, a to pro svou originální myšlenku a vynikající zpracování.

Under press

Ali Boozari je íránský ilustrátor, umělecký kurátor a historik umění. Zúčastnil se výstavy ilustrátorské a malířské skupiny Neumers v Íránu, Francii, Slovenské republice, USA, Německu, Dánsku, Jižní Koreji, Japonsku, Itálii a mnoha dalších zemích, jeho kniha je přeložena do více než 15 různých jazyků. Jeho ilustrace jsou ve světě vysoce ceněné, získal mnoho ocenění, jako například Cenu nového horizontu na veletrhu dětské knihy Bologna 2012 nebo čestný diplom Mezinárodní rady pro knihy pro mládež 2010.

Jako kurátor se podílel na výstavách íránské ilustrátorské skupiny – Arabské noci v Íránu, r. 2015; Nye billeder fra Iran v Dánsku, r. 2015 – 2017; Shāhnāmeh Illustration v Gruzii, r. 2014; Anaarestaan v Mnichově, r. 2014 – 2016). Jako badatel se většinou zabývá perskými minutami a litografií. V současné době pracuje jako asistující profesor na Vysoké škole umění v Teheránu, zároveň je prezidentem Íránské ilustrátorské společnosti.

V Galerii Ladislava Sutnara představí autor retrospektivní výstavu ilustrací vytvořených technikou grafiky. Věří, že s touto technikou může vytvořit umění pro děti, které může být na úrovni mistrovských muzejních děl, a proto se vždy snaží vytvářet ilustrace, které jsou vysoce umělecké a můžou uměleckou úroveň rozvíjet i u diváků.

Vystavené ilustrace jsou vybrané z pěti autorových knih: Coque de noix (2012), La lecon de la fontaine (2013), Mal entendu (2012), Au royaume des nenuphars (2012), La vieille plus rusée que le renard (2009).

Posledním z děl, které je na výstavě k vidění je video s názvem "Voyage". Autor vytvořil video z kombinace perských litografických knih z 19. století, na téma příběhu perského básníka, teologa sufismu a hagiografa Atara. Příběh vypráví o hledání krále všeho ptactva, kdy se shromáždí všechno ptactvo světa a nejmoudřejší pták Hoopoe vyzve k hledání legendárního ptáky Simorgha. Mýtický perský pták Simorgh je podobný západnímu mýtickému Fénixóvi. Při náročném putování zbyde na konci hledání skupina třiceti ptáků, když dorazí do obydlí Simorgha vidí bájného ptáka v odrazu jezera (Jméno Simorgh lze v perském jazyce číst jako Si = třicet a Morgh = pták).
Výsledné video je spojením autorova zájmu o umění ilustrace a jeho výzkumné činnosti

Here and There

Hiroko Matsushita je japonská umělkyně a ilustrátorka, která pracuje převážně s papírem, jako perforovaným médiem, jeho světlem a stíny. Vedle papírových ilustrací pro mnoho komerčních projektů zkoumá dualitu a nejistotu hranic mezi vnitřním a vnějším prostorem, přítomností a nepřítomností.

Papír autorku inspiruje především pro své možnosti dualistického pojetí, ze kterého můžu čerpat; přední a zadní strana, plochost a objem, pozitivní a negativní prostor nebo světlo a stín.

Výstava představuje dvě umělecká rozdílná díla, která jsou ale založená na stejném konceptu - "tady a tam". První je kniha odrážející dualistické prvky tradičních příběhů, jako je dobro a zlo, mládí a stáří nebo štěstí a neštěstí. Skládaný papír vytváří dva různé pohledy zvenčí i zevnitř, což odkazuje na známé a neznámé příběhy.

Druhým dílem je velký geometrický objekt vytvořený přímo na stěně galerie. Malé krabice jsou vyrobeny z papíru a jsou spolu vyrovnány tak, aby tvarovaly stěnu a proměňovali její perspektivní strukturu.

www.hirokomatsushita.com

Unie umění a designu

Výstava představuje výběr z tvorby několika osobností Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. Na rozdíl od uplynulé, čistě designové výstavy, je tato zaměřená především na výtvarné umění – kresba, malba či grafika nebo ilustrace, dále dva sochařské objetky a nakonec fotografie.

Concrete, blue and space

Výstava Concrete, blue and space představuje tvorbu slovenské designérky Jany Potiron, která v Plzni vede ateliér Designu nábytku a interiéru. Jejím autorským kolekcím úložného nábytku a interiérovým řešením dominuje beton, odstíny šedi a výrazně modrá. Experimentuje s minimalistickými formami a hledá vzájemné přesahy designu a umění.

Autorčin teoretický výzkum uživatelské a materiálové psychologie v designu v praxi souvisí s hledáním specifického tvarosloví produktů, kterým připisuje emocionální a společenský význam. Předpokladem řešení je subjektivita diváka, nedokonalost vnímání a proměnlivost používaní produktů v čase. Funkci objektů respektuje, primárně však pracuje s asociacemi, výrazovostí a interakcí člověka s materiálním světem. Designéra vnímá jako tvůrce hodnot, pro kterého smysl navrhování spočívá v laskavém a zodpovědném přístupu k produkci věcí, které nás obklopují, v aktuálnosti řešení a v zohlednění individuality jednotlivců.

Nová kolekce navazuje na dosavadní dílo autorky, ve kterém aplikuje autorskou techniku povrchového betonování, pracuje s optickými iluzemi a emocionálními obsahy. Citací uměleckého vyjádření mistrů jakým je Yaacov Agam, Yves Klein nebo Felice Varini, propojuje umělecký projev s principy nábytkové tvorby. Východiskem správné interpretace je specifická vzdálenost a úhel pohledu. Nábytek nabývá formátu uměleckého díla. Design objektů bere v úvahu klamné vnímání a individuální chápání diváka, snaží se ho aktivovat a měnit v prostoru, a tím nabízí nový estetický zážitek.

Výběrem z realizací si divák udělá obrázek o předcházejícím vývoji v tvorbě autorky. Prostřednictvím geometrických tvarů nábytek personifikuje, asociativně hledá souvislosti mezi známou performancí a materiálem na použitých prvcích. Výstavu nábytkových prvků doplňuje obrazová dokumentace dosud realizovaných projektů pod vlastní značkou Grung, nebo díla z doby působení ve sdružení KEKS Design, které fungovalo jako skupina mladých designérů, kamarádů a kolegů v oblasti produktového, průmyslového a také grafického designu. Aktivity Jany Potiron můžete sledovat při samostatných i týmových interiérových řešeních, sociálně-kulturních projektech, stejně jako při realizaci světelných site-specific instalací v exteriéru, nebo v nábytkovém site-specific designu.

www.grungdesign.com

Cesty Vojtěcha Aubrechta

Název výstavy lze vnímat ve dvou rovinách. V doslovné i symbolické. Výstava je určitou mini-retrospektivou, která představuje různorodost autorova vyjádření. Zároveň je „cesta" a to co se nalézá při ní, fyzicky přítomna ve všech vystavených cyklech.

SHAPES

Výstava SHAPES zahájí v galerii v letošním roce projekt Ladislav Sutnar 120 let. Na podzim si totiž připomeneme kulaté výročí narození této významné osobnosti. Cílem projektu je přiblížit široké veřejnosti dosud neznámou tvář Sutnarova pedagogického i tvůrčího odkazu a zároveň popularizovat město Plzeň, rodiště této významné umělecké osobnosti,podobně, jako se tomu děje v případě architekta Adolfa Loose.

Ladislav Sutnar byl nejen geniální umělec a teoretik, ale také skvělý pedagog v tradici Komenského „Schola ludus" (škola hrou). Dosvědčuje to jeho přímá aktivita na poli vzdělávání k vizuální gramotnosti (publikace Visual Design in Action, spolupráce na knihách Malá vlastivěda, Fotografie vidí povrch, či návrh knihy World of Shape). Jeho didaktické principy jsou využívány i v současnosti například ve výuce prof. R. Rogera Remingtona či Stevena Hellera v USA, ale i u dalších významných zahraničních i tuzemských pokračovatelů jeho odkazu.

Právě v návrhu didaktické knihy - The World of Shape lze rozpoznat Sutnarův pedagogický talent. V úvodu autor píše: „Všichni žijeme v nekonečném světě tvarů. Všechno kolem nás má tvar. Vy sami máte tvar. Váš stín je také tvar: některým tvarům dává vzniknout příroda. Jiné vytváří člověk. Určité tvary jsou jednoduché. Další mohou být obtížně zjistitelné. Pohled na některé z nich vás potěší. K jiným pocítíte odpor. Ale každý tvar vypráví nějaký příběh!" Kniha měla pomoci rodičům dětí porozumět tvarům, s nimiž činíme zkušenost v každodenním životě. Ladislav Sutnar pro ni ale nikdy nenašel vydavatele.

Po takřka půl století se k Sutnarově snaze vrátili studenti z FDULS a pokusili se jít v autorových stopách. Na výstavě naleznete práce studentů Grafického designu pod vedením doc. ak. mal. Ditty Jiřičkové a doc. MgA. Kristiny Fišerové, která je autorkou koncepce celé výstavy. Bude zde vystavena také tvorba studentů Mediální a didaktické ilustrace, jež vznikla pod vedením akad. mal. Renáty Fučíkové a MgA. Ing. Václava Šlajcha., a práce studenta ateliéru Ilustrace a grafiky pod vedením prof. ak. mal. Mikoláše Axmanna. Několik prací zde představí také ateliéry Užité fotografie a Animované a interaktivní tvorby a Intermédií.

Na vernisáži bude oficiálně představena kniha Pocta Sutnarovi, tvořená díly studentů ateliéru Užitá fotografie. Studenty vedli MgA. Vojtěch Aubrecht a prof. Mgr. Štěpán Grygar, autorem grafické úpravy knihy je doc. ak. mal. František Steker.

Přijďte sami posoudit, jak se studenti s poměrně náročným úkolem vypořádali.

Těšíme se s vámi na shledanou v celém Sutnarovském roce 2017!

Autonomní automobil

Práce vybraných studentů magisterského studia oboru design vzniklé pod vedením finského designera Eero Kankainena. Tento designér je absolventem Royal College of Art a jako zaměstnanec známého italského designerského studia se podílel na návrzích vozů mnoha světových automobilek firmu Ferrari nevyjímaje. Nyní pracuje v české firmě Aufeer Design v Mladé Boleslavi, která úzce spolupracuje s firmou Škoda-Auto, ale spolupracují také s firmou Škoda Transportation v Plzni.

Tématem prací je návrh vzhledu autonomního auta v nedaleké budoucnosti. Toto téma se stává čím dál více diskutované v odborných kruzích automobilového průmyslu a naší studenti pod vedením zkušeného designera představují své vize.

Ilustrace - průřez tvorbou Renáty Fučíkové

Renáta Fučíková je od loňského roku cennou posilou v ateliéru Mediální a didaktické ilustrace na Sutnarce. Její tvorba je zaměřena převážně na ilustrace dětských knih, nebo autorské obrázkové knihy, jejichž tématem bývají historické osobnosti. Renáta Fučíková spolupracuje s českými i zahraničními nakladatelstvími, pravidelně vystavuje doma i v zahraničí a je držitelkou mnoha národních i mezinárodních ocenění. Nyní se představí v Plzni, v domovské galerii Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara.

V roce čtyřsetletého výročí úmrtí Williama Shakespeara (1564-1616) mu vzdává hold také renomovaná ilustrátorka a autorka knih pro děti a mládež Renáta Fučíková. Dvanáct Shakespearových nejznámějších her převyprávěla svěžím stylem pro dnešní mladé čtenáře a jejich rodiče. Věděli jste, že královna Alžběta skrývala jizvy pod nánosem jedovatého pudru? A že v Shakespearově době Londýn mořila malárie, roznášená komáry z Temže? Těšte se na barvitý obraz evropské pozdní renesance zprostředkovaný nejen textem, ale také 400 originálními ilustracemi! Výpravná publikace je první z nové ediční řady Vyšehradu Největší dramatici. Následují Molière a Čechov.

„Shakespearovy hry nás oslovují především tím, že vyprávějí strhující příběhy," píše Fučíková v úvodu knihy, „jsou zrcadlem lidských vášní, proher i vítězství. Shakespeare ve svých hrách jen málokdy použil původní zápletku, většinou se opíral o zprostředkovaná vyprávění, o záznamy z kronik, nebo dokonce o cizí díla. Mistrovsky je však pospojoval, doplnil o nové podrobnosti a scény proložil zásadními monology. Myslel i na zábavu: humornými postavami dokázal pobavit obecenstvo i uprostřed tragédie."
Divadelní historici a badatelé se dodnes přou, zda mohl být Shakespeare skutečně autorem všech svých 38 her. Kde by mohl muž pocházející
z nevýznamné rodiny ze střední Anglie načerpat tolik znalostí z historie
a literatury? Odkud by znal dvorské intriky? Jak by vedle hraní na jevišti vůbec stihl všechno napsat? Nepodepisoval svým jménem dílo někoho jiného, třeba vzdělaného královnina dvořana? Nebo dokonce vzdělané dámy? Na tyto otázky Fučíková odpověď nehledá. Nezkoumá Shakespearův život a autorství. Podává však obraz Shakespearovy doby.

Královna Alžběta skrývala jizvy pod nánosem jedovatého pudru
Autorka hry převyprávěla tak, aby oslovily především starší školní děti. Kvůli nim jednotlivé hry doplnila o krátká vyprávění o životě v Shakespearově době: o královnách a králích, o šermířích i chůvách, o válkách, popravách, o výchově, o zábavě, o zámořských výpravách i o nemocech: Dva roky před Shakespearovým narozením vypukla epidemie neštovic. Onemocněla i královna, bylo jí tehdy devětadvacet let. Po prodělané nemoci jí zůstaly na těle a obličeji drobné jizvičky. I proto si Alžběta pokrývala tvář silnou vrstvou bílého líčidla. Dělaly to v její době i jiné dámy. Netušily však, že za žádoucí bílou pleť platí vysokou daň: pomalu se otravovaly olovem, které bylo hlavní složkou bílého pudru.

Londýn mořila i malárie, roznášená komáry z řeky Temže a z okolních bažin. Děsivou metlou byl tyfus. Přenášely ho vši ve svých výkalech. Zavšivený člověk se usilovně drbal, někdy až do krve. Drobnými rankami mu vstoupila nákaza do krevního řečiště a předala smrtelné onemocnění. Tyfus zřejmě mohl i za Shakespearovu smrt.

Co Shakespearovy hry prozrazují o jeho životě
Jádro knihy tvoří převyprávění Shakespearových nejznámějších her, které autorka uspořádala podle data jejich vzniku. Díky tomu z nich můžeme vyčíst vývoj Shakespearova stylu i jisté zvraty v jeho životě. Stejně jako k mládí patří láska, knihu otevírají Shakespearovy rané hry – komedie o hubaté nevěstě Zkrocení zlé ženy a tragédie nešťastných milenců Romeo a Julie. Následuje série komedií, které psal oblíbený autor už na zakázku: Sen čarovné noci, Mnoho povyku pro nic a Jak se vám líbí. Mezi nimi se skví Benátský kupec, hra o půjčování peněz, o dluzích a lichvářích; Shakespeare musel ve zralém věku často řešit svou finanční situaci. Tragédii Hamlet napsal Shakespeare po smrti svého syna; zabývá se pomíjivostí života a konečností smrti. Následuje snad nejrozvernější komedie Večer tříkrálový a po ní už jen samé truchlohry – díla stárnoucího autora: Othello vypráví o žárlivosti, Macbeth o tyranovi, Král Lear o nevděku dětí. Poslední hra v tomto výběru je jakoby z jiného těsta: báchorka z tajemného ostrova nazvaná Bouře. Shakespeare se v ní loučí s divadlem i se svým pozemským bytím.

Renáta Fučíková (1964) byla za svou tvorbu mnohokrát oceněna v zahraničí i doma (zápis na čestnou listinu IBBY, cena na bienále ilustrací v Teheránu, nominace na cenu Astrid Lindgren, ocenění Zlatá stuha, cena White Raven od International Jugendbibliothek, cena Ministra školství ČR, trojnásobná nominace na cenu Magnesia Litera). Mezi její nejvýznamnější autorské tituly, které doprovodila výpravnými ilustracemi, patří Historie Evropy – Obrazové putování, série životopisných knih Karel IV., T. G. Masaryk, J. A. Komenský, Antonín Dvořák, Ludmila a Václav, Hus a Chelčický a kniha 189 příběhů města a lidí Praha v srdci. Ilustrovala též knihy Václava Cílka, Aleny Ježkové, Josefa Krčka a mnoha dalších autorů. Ilustrace Renáty Fučíkové vycházejí i v zahraničních publikacích, například ve Francii, v Německu, v Jižní Koreji, v Polsku či v USA.

nakladatelství Vyšehrad

Strana 1 z 7

FUD bile logocz

eu

evropská unie

evropský fond pro regionální rozvoj

investice do vaší budoucnosti

sociální sítě

facebook

youtube

 

adresa

univerzitní 28, 306 14 plzeň

www.fdu.zcu.cz

GPS: 49°43'30.7"N 13°20'54.7"E

vnější vztahy a informace k přijímacímu řízení
pro zahraniční uchazeče

mgr. markéta kohoutková

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

tel / 377 636 716

fax / 377 636 702