Digitální média
a interaktivní design

Autoři FDU vytvořili unikátní digitální prohlídkovou trasu v částečně revitalizovaném premonstrátském Klášteře Chotěšov v Plzeňském kraji, díky které bylo umožněno zpřístupnění objektu, který by byl jinak veřejnosti uzavřen nebo zpřístupněn pouze v určitých intervalech. Nosnou linií celého projektu je přístup k informacím digitálního prostoru, prostřednictvím aplikace modelu dosažitelnosti přes internetové sítě, která primárně slouží k prezentaci a zviditelnění památky. Forma výstupů reaguje na aktuální snahy evropských institucí o digitální transformaci v sektoru kulturního dědictví s cílem ochrany kulturních hodnot a podpory vzdělání celé společnosti.

Jedinečnost realizace spočívá v digitalizované formě, která je v takovém druhu památek v České republice sporadicky využívaná. Jelikož v době realizace nebyly na trhu aplikace s odpovídajícími parametry, byla součástí smluvního výzkumu rovněž tvorba vlastní aplikace reflektující požadavky daného projektu. Díky digitálnímu průvodci zůstává prostor vizuálně i fyzicky neporušen, respektuje genia loci daného místa a zároveň přináší návštěvníkům bohatý interaktivní zážitek. Digitální zobrazení jednotlivých prostor je autorským dílem týmu umělců, designérů a programátorů, které čerpá poznatky z písemných historických pramenů, dobových fotografií a rozhovorů s místními obyvateli a je podloženo studiem dochovaného architektonického a slohového tvarosloví.

Prohlídková trasa je doprovázena textem a QR kódy ve třech jazykových mutacích (česky, anglicky a německy), což zvyšuje atraktivitu pro zahraniční návštěvníky v dlouhodobém horizontu. Jenom v roce 2022 navštívilo 12 tis. návštěvníků, a z toho více než 5 % ze zahraničí.

Realizační tým FDU: MgA. Jan Morávek, MgA. Lukáš Kellner a studenti ateliéru Multimédia
Obec Chotěšov, Česká republika

2020

Na státním zámku Valeč vznikla v roce 2020 nová stálá expozice originálů barokních soch Matyáše Bernarda Brauna. Sochy jsou umístěny v budově bývalé kovárny a díky scénickému nasvícení a zvukové instalaci se představují v novém, mnohdy až divadelním světle. Expozice vznikla ve spolupráci vyučujících a studentů Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara.

Návštěvníci se ocitají tváří v tvář mytologickým i alegorickým postavám – mohou pohlédnout do očí Medúze, prožít opilost Dionýsova sousoší nebo sledovat tragický příběh Persefony. Interiér expozice umocňuje atmosféru a podtrhuje symboliku jednotlivých děl – například postavy bohyně Afrodity a boha Árese zahalené do dramatické červené. Sochy jsou zasazené do prostoru s ohledem na původní význam i současný výraz.

Zvláštní pozornost poutá jediná světská socha – monumentální postava hraběte Šporka, která se do komorního prostoru dostala beze známek rozebrání. Výstava tak nabízí osobní a současný pohled na výjimečné dílo barokního sochařství.

Jako vrchol celého projektu byl v exteriéru připraven videomapping promítaný na fasádu zámku. V několika scénických režimech rozvíjel vizuální jazyk expozice a dodal historickému tématu nový rozměr. Série mappingových eventů pod hlavičkou Braunárium zahrnovala například Hradozámeckou noc, Barokní dny ve Valči nebo spolupráci s hudebním festivalem Funny Moon, při níž se barokní motivy propojily se současnou hudbou v multimediální scéně přímo vedle výstavy.

Autoři:
Jan Morávek, Jakub Nosek a studenti Multimédií – mapping
Jana Potiron – interiér scénografie soch M. B. Brauna
Ondřej Líbal – hudební doprovod multimediální prezentace

2020

Projekt Planeta Kampus vznikl jako společné dílo studentů Ateliéru environmentálního designu pro architekturu. Zabývá se novými přístupy k interdisciplinární tvorbě v symbióze s jinými organismy. Proces probíhá ve dvou rovinách – jednak jako fiktivní příběh zasazený do kampusu Západočeské univerzity, v němž příroda zintenzivňuje své procesy a překračuje hranice univerzity, a který je zprostředkován pomocí textu a počítačové hry; a jednak jako environmentální tvorba, v níž autoři spolupracují s plísní při návrhu 3D artefaktů. Z této spolupráce vznikl fyzický model i digitálně generované objekty.

Projekt slouží jako prostředek ke konceptualizaci a manifestaci nového vztahu k přírodě, který ateliér environmentálního designu dlouhodobě rozvíjí. Výzkumný charakter díla se odráží v jeho vrstevnaté struktuře a paralelně probíhajících procesech. Projekt představuje alternativní přístup k tvorbě prostředí, založený na synergii člověka a přírody.

Zároveň jde o kolektivní vizi, která rozkládá tradiční představy o světě – narušuje lidský řád prorůstajícími micelárními sítěmi, dekonstruuje samotného člověka a nabízí možnost hledat nové formy subjektivity. Umožňuje upozadit ego, proplést se s dalšími tvory a stát se součástí komplexního systému.

Dílo reflektuje postantropocentrický přístup k životnímu prostředí a propojuje architekturu, audiovizi, design a grafický design v interdisciplinárním rámci. Na základě výsledků projektu vznikla v roce 2025 odborná publikace Planeta Kampus.

Autoři: Denisa Půbalová, Vojtěch Liebl, Jonáš Jagerčík, Tomáš Potůček, Michaela Tomášková, Jakub Nosek

2022

Nexus je interaktivní světelná instalace na pomezí umění, inženýrství a kybernetiky. Využívá laserové moduly, jejichž paprsky se přesně kalibrovaným systémem sbíhají do společného bodu – vizuální metafory pro kolektivní obrannou reakci vůči vzdušným hrozbám. Dílo reflektuje principy systémového myšlení a inspirováno je mj. povídkou A Slight Case of Sunstroke od Arthura C. Clarka.

Projekt byl vyvíjen jako individuální interdisciplinární výzkum a jeho technická realizace zahrnuje například návrh a výrobu komponent pomocí 3D tisku, vývoj vlastních algoritmů pro real-time tracking objektů a implementaci PID regulace pro dynamické zaměřování. Instalace je tak zároveň experimentální platformou pro zkoumání interakcí mezi mechanickým pohybem, světlem a lidským vnímáním.

Nexus demonstruje potenciál aplikace inženýrských nástrojů v oblasti umělecké tvorby a přináší nové podněty pro diskusi o využití automatizace, precizní optiky a responsivního designu v kulturním kontextu. Projekt přispívá k rozvoji vědecko-výzkumné základny v oblasti umění a technologií.

Autor: Michal Pustějovský

2023

Mezinárodní umělecko-výzkumný projekt Ars for Nons zkoumá možnosti tvorby umění pro ne-lidské bytosti — tzv. Nons. Instalace, vyvinutá speciálně pro festival Ars Electronica, je určena mobilním telefonům, které se stávají přímými účastníky uměleckého díla. Každý telefon obývá vlastní „white cube“, v níž interaguje se zvukem, obrazem a vibracemi. Lidský doprovod zatím čeká — vyzván k přehodnocení svého vztahu k technologiím i umění.

Projekt propojuje umění, vědu a technologii v rámci širšího výzkumu, do nějž přispěli například Anna Tsing, Matthew Fuller nebo Rébecca Kleinberger. Výsledky reflektuje Ars for Nons Magazine, jehož eseje rozšiřují pojetí komunikace, vnímání a estetiky za hranice lidského světa.

Instalace byla vybrána v Open Callu LIT Linz Institute of Technology + Ars Electronica a podpořena rakouským ministerstvem pro vzdělávání, vědu a výzkum. Projekt byl rovněž představen na kolokviu Vasulka Kitchen v Brně.

Autoři:
Denisa Půbalová – Západočeská univerzita v Plzni
Lea Luka Sikau – Cambridge University
Michael Artner – Johannes Kepler University
Julia Wurm – Johannes Kepler University

2022

Video mappingová sekvence vznikla pro prezentaci města Blovice na fasádě tamní radnice. Cílem bylo vizuálně ztvárnit historický vývoj města — od prvních zmínek o osídlení až po vznik samostatného Československa, jehož státní vlajku navrhl právě blovický rodák.

Po konzultacích s historiky a archivem místního muzea byla vybrána klíčová období, události a osobnosti, které formovaly lokální i národní identitu města. Autoři konceptu, scénáře a režie Jan Morávek a Lukáš Kellner vytvořili dramatickou linii, která pracovala s vizuální zkratkou, symboly a detaily samotné architektury radnice.

Každá scéna byla zasazena do rytmu dynamického střihu, světelných efektů a pečlivě zpracované zvukové stopy. Instalace se setkala s velkým diváckým zájmem, zhlédlo ji přibližně 700 návštěvníků.

Autoři:
MgA. Lukáš Kellner – vedoucí produkce, koncept, scénář, art supervize
MgA. Jan Morávek – scénář, vedoucí výroby, art supervize

2022

V roce 2021 byla v bývalém Hubertově sále zámku Valeč nainstalována jedinečná expozice pozdně gotických fresek z kostela sv. Wolfganga v zaniklém městě Doupov. Fresky z roku 1513 byly zachráněny těsně před demolicí kostela při vzniku vojenského újezdu Hradiště. Citlivá multimediální instalace propojuje historické malby se scénickým nasvícením a zvukem.

Návštěvníci mají možnost zvolit různé audiovizuální scény, které umocňují atmosféru a přibližují původní kontext fresek. Většinu expozice tvoří pašijový cyklus, doplněný o výjevy svatých a rozsáhlou fresku sv. Kryštofa s Ježíšem. Instalace byla připravena ve spolupráci s ateliérem multimédií Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU.

Autoři: MgA. Jan Morávek, BcA. Anne-Marie Rohanová, Jakub Nosek, Julie Tampierová

2021

Instalace vychází z planetárních geologických procesů, které v horizontu milionů let formují a proměňují horniny. Tyto procesy – krystalizace, eroze, sedimentace, metamorfóza a tavení – jsou v projektu zobrazeny jako součást hlubokého, více-než-lidského času. Pomocí meteorologických dat, která se aktualizují v téměř reálném čase, vznikají digitální horniny a krajiny, které reagují na aktuální stav zemské atmosféry.

Autoři pracují s filozofickým i vědeckým přesahem: instalace čerpá z teorie intra-akce Karen Barad, polyfonních asambláží Anny Tsing či konceptu „Země-bez-nás“ Lukáše Likavčana. Výsledná projekce ve tvaru kruhové krajiny umožňuje divákovi vstoupit dovnitř a vnímat planetární proměny z jiné perspektivy – bez lidského měřítka a mimo lineární vnímání času.

Instalace vznikla jako semestrální práce v Ateliéru interakčního designu Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. Vizuální část byla vytvořena v softwaru TouchDesigner za použití dat z NASA API, GIBS Imagery a OpenWeather map.

Autor: Denisa Půbalová

2022

Digitální dílo Wrap no. 6 zaujme svou estetickou úsporností a konceptuální promyšleností. Jde o čistě digitální artefakt vytvořený přímo s ohledem na médium NFT, který se nesnaží imitovat tradiční výtvarné techniky, ale využívá specifika blockchainového prostoru jako integrální součást vizuální i myšlenkové roviny díla. Jeho formální kompozice pracuje s motivem vrstvení, posunu a opakování, čímž odkazuje k současným strategiím vnímání digitálního prostoru a identit.

Dílo Wrap no. 6 získalo 2. místo v prestižní soutěži NFT ARTEFIN, pořádané ve spolupráci s Callisto Network a prezentované během Prague Art Week 2022. Porota ocenila především autorský přístup, který propojuje grafický minimalismus s přesně artikulovanou digitální estetikou. V kontextu soutěže, která kladla důraz na původní tvorbu koncipovanou přímo pro NFT formát, představuje Wrap no. 6 ukázku svébytného myšlení v nově etablovaném médiu.

Autor: Michal Pustějovský

2022