Výtvarná umění

Grafika

vedoucí ateliéru: prof. akad. mal. Mikoláš Axmann
asistenti: MgA. Mgr. Bedřich Kocman, MgA. Mgr. Jan Kocman

ateliér Grafika na facebooku

Ateliér je koncipován jako místo pozitivního střetávání vizuality a textu. Vizualitu reprezentuje grafický projev v celé své šíři, text přináší provokující a inspirující partnerství. Příběh uvolňuje potenciál jazyka materiálu a procesu, aktivuje i nutí artikulovat vypravěče, podněcuje uvažování o světě z mnoha hledisek, a především kultivuje schopnost rozlišovat. Na písmo pohlížíme nejen jako na nositele významu, ale také jako na nejkoncentrovanější formu grafického projevu vůbec. Těžiště ateliérové práce představuje tvarování rozpohybované energie, spoluurčované povahou kamene, kovu, plastů, síťoviny, papíru i digitální řečí nul a jedniček. Tradici chápeme jako živou a otevřenou součást komunikační výbavy dneška. Ateliér disponuje velmi kvalitně vybavenými dílnami hlubotisku, knihtisku, litografie a serigrafie, součástí našich prostor je i nádvoří pro realizaci nástěnných projektů a část haly – open space pro tvorbu velkoformátových kreseb a tisků.

V bakalářském programu je povinné absolutorium semestrálních kurzů reliéfního tisku, knihtisku, litografie a serigrafie; většina studentů vycestuje na jeden semestr do zahraničí v rámci programu Erasmus. V magisterském stupni individualizujeme studijní program na základě schopností a směřování jednotlivých studentů. Pravidelně se účastníme mimoškolních projektů, přehlídek a výstav. Typickým výstupem naší práce jsou kresby, tisky, autorské knihy, soubory ilustrací a realizace projektů ve veřejném prostoru. Mezioborová spolupráce nás chrání před uzavřeností i artismem. Intencí všech našich aktivit zůstává mysl otevřená k podnětům světa vnějšího, schopná tříbení, strukturování problému a navrhování řešení, stejně jako obyčejná radost z broušení kamene říčním pískem.

Kov a šperk

vedoucí ateliéru: doc. M.A. Petr Vogel
asistentka: Mgr. Miroslava Veselá

ateliér Kov a šperk na facebooku
ateliér Kova a šperk na instagramu

Šperk je pro nás jedinečné výtvarné médium, autorské sdělení, způsob komunikace a okouzlení. Učíme se jít cestou hledání krásy kolem i v nás.

Témata, kterými se v ateliéru Design kovu a šperku zabýváme a která jsme realizovali, jsou např.: Zdroj/znovuzrození, Počátek, Zdálo se mi, Dech, Harmonie, Tajemství, Amulet, Méně je více, Šperk z kamene, Symbol, Řetěz/řetězení, Geometrie, Světlo/stín, Krása kolem i v nás, Vztah, Být něčeho součástí…

Snažíme se, aby si studenti jako tvůrci i malého šperku byli vědomi toho, že i tento drobný předmět má svůj smysl, význam, záznam, vzkaz – takový obsah, který zahrnuje účelnost, ale přitom ji může přesahovat.

Nejde jen o snahu vytvořit věc tvarově efektní nebo čistě řemeslně zvládnutou, ale jde o víc – o spoluvytváření příběhu – příběhu lidského života.

 

Malba

vedoucí ateliéru: doc. akad. mal. Aleš Ogoun
asistentka: MgA. Andrea Uhliarová

ateliér Malba na facebooku

Hledáme ten správný klíč k malbě:

Snažíme se pohybovat v oblasti současného umění tak, abychom malbě zachovali její priority, a zároveň zkoumáme nové možnosti materiálové transformace. Malbou nazýváme všechny způsoby tvorby, které využívají potenciál emocionálního, energetického i myšlenkového vyjádření prioritně pomocí barev a jsou samostatnými nositeli neverbálních sdělení v obrazových rovinách. Nehledáme však nutně jen závěsnou obrazovou podobu malby, ale při zachování malířské filozofie využíváme i její asociativní polohy (vůně, zvuky, doteky). Snažíme se přijímat z malířství kvality minulosti a zároveň hledáme jeho podobu ve vztazích k současnému výtvarnému a sociálnímu prostředí. Využití řemesla, ale i nových technologií v malbě, sledování současné výtvarné scény, hledání vlastního názoru a osobitého výtvarného projevu jsou předpoklady, na kterých v ateliéru Malby stavíme.

K malbě, naším pohledem, mají nejblíže projekty typu site specific. Takto pracovali studenti třeba při tvůrčím pobytu v pražském uměleckém studiu Bubec roku 2017 či na dalších specifických externích akcích ateliéru typu intervence do městského prostoru nebo užitkových interiérů, které jsou pravidelnou součástí studia a jsou spojeny i se schopností posouzení způsobu, velikosti, smyslu práce, včetně volby vhodné technologie i ekonomické rozvahy.

Na své práce mají studenti možnost každoročně slyšet názory současných známých umělců, které zveme do ateliéru – byli u nás např. Vladimír Kokolia, Michael Rittstein, Martin Mainer, Robert Smužniak z Polska a další. V rámci rozšíření obzorů hojně využíváme i stáže na zahraničních uměleckých školách v rámci programu Erasmus.

Jako vedoucí ateliéru nevidím umění jako příležitost k závodům, kdo je lepší a známější, ale jako záležitost vnitřní potřeby a nutné opravdovosti. Povrchnost a formálnost v umění vnímám jen jako ekologickou zátěž planety a budování „své“ značky jako pravý opak jeho smyslu.

Je to v době dostihů „kdo dřív a za víc“ pro současnou „generaci Y“ a mileniálů jako začínajících umělců těžké přijmout, ale věřím, že ti nejlepší to časem pochopí.

Nová média

vedoucí ateliéru: doc. akad. mal. Vladimír Merta
asistentka: MgA. Eva Šindelářová

ateliér Nová média na facebooku

Ateliér Nová média nabízí studentům kombinaci a spojení aktuálních forem vizuálního vyjadřování současnými technologiemi a zároveň rozvíjí individuální autorský přínos.

Technologie jsou zajištěny celofakultní výukou v široké nabídce. Ateliérová výuka je pak postavena na pochopení, rozvoji a zkvalitnění autorských dispozic a perspektiv studenta. Výuka v ateliéru Nová média je experimentální proces, směřující k otevření citlivosti studentů k možnostem uměleckého jazyka v současném světě. Vedle průzkumu nejnovějších technologických aspektů současnosti je ve výuce kladen důraz na možnosti aktualizovaných přístupů k tradičním médiím, jako je malířství, sochařství a podobně.

Podstatou strategie ateliéru Nová média je mezioborová spolupráce v rámci univerzity a dalších subjektů.

Klíčová slova ozřejmující ateliér Nová média jsou například tato: Umění jako komunikace, Nové technologie, Mezioborová spolupráce, Staronová média, Individuální odpovědnost autora, Reflexe okolního světa, Experiment, Aplikace myšlení formou, Kontinuita procesu tvorby, Dílo, Autor, Autorská prezentace.

Výstupem studia ateliéru by měli být absolventi umělecké školy, kteří jsou schopni reflektovat kulturu jako součást přirozeného prostředí a tvůrčím způsobem toto prostředí obohacovat.

Socha a prostor

vedoucí ateliéru: doc. MgA. Benedikt Tolar

webové stránky ateliéru

Je velice těžké vtisknout prostorovému ateliéru zásadní směřování. Je to o to těžší, o co scestnější je celkové směřování společnosti.

Vezmeme-li v potaz uplatnění absolventa po dokončení studia, narazíme nevyhnutelně na všudypřítomnou otázku svobody člověka a svědomí umělce.

Jsou lidé svobodnější s příchodem nových a stále dokonalejších technologií?

Nestávají se zajatci nepřetržité touhy po hmotném štěstí uprostřed dostatku všeho?

Co si má počít umělec, je-li kolem něj množství vědecky podložených důkazů, že tuto „zátěž“ naše planeta neunese. Lidstvo pouze bere, ale nic nevrací. Nepřetržitý ekonomický růst a modla pokroku se stávají neslučitelnými s neúprosnými zákony přírody.

Přesto a právě proto musí existovat smysl umělecké tvorby. Musí být zakotven v humanitní a estetické filozofii minulých civilizací. Nebylo by dobré vzdávat se věčného hledání rovnováhy duše a těla. Moudrost našich předků byla výsledkem staletých zkušeností.

Tam, kde je opuštěn duchovní rozměr našeho života, otevírá se obrovský prostor pro umělcovu výpověď. Může být ztvárněna vším, co sochařství a práce s prostorem doposud objevily.

Od portrétu a figury až po vyšlapanou stezku. Od tradičních až po nejnovější technologie a postupy.

Co je podle mne zásadní, je cesta ticha a rozjímání. Proti hluku a vizuálním atrakcím, vědomí vody, země a vzduchu. Vyřezaná loďka z kůry padlého stromu poslaná po proudu řeky, je ve své podstatě definicí prostoru i dětské touhy po dálkách. Urovnaný kámen v zaniklém sídle může být připomenutím nepřetržité proměny tohoto světa.

Chtěl bych, aby student ateliéru Socha a prostor, uměl hledat sám sebe a své místo ve skrytém významu světa a života na něm.

Oči by měly vidět, uši slyšet a ruce, ty tolikrát opomíjené ruce, hladit a realizovat – třeba i sny.