Boundaries

Adéla Babanová absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze (2006) v ateliéru Nových médií u Michaela Bielického a půlroční stáž na École nationale supérieure des Beaux-Arts v Paříži. Zabývá se tvorbou experimentálních hraných filmů a videí. Snaží se překračovat hranice výtvarného umění a filmu kombinacemi různých filmových či televizních žánrů s přesahem do prostorových videoinstalací. 
Své projekty pravidelně vystavuje na samostatných i skupinových výstavách v ČR i v zahraničí, v posledních letech např. MNAC Lisabon, Galerie Rudolfinum, Nová synagoga v Žilině, Spagnuolo Gallery ve Washingtonu, Galerie Moderního umění 
v Hradci Králové, Moravská galerie v Brně, Galerie Hl. města Prahy, Zahorian & Van Espen Bratislava, Zachęta ve Varšavě, Kumu Art  Museum, Tallinn a v dalších. Se svými filmy se účastní i filmových festivalů a veletrhů umění, např. Prague Shorts a Finále Plzeň! (2024), Art Cologne (2024), MFDF Jihlava (2023), Cork IFF (2023), LOOP Barcelona (2018, 2013), Varšavský filmový festival (2018), MFF Marienbad (2018) atd.

Její dílo je zastoupeno v uměleckých sbírkách Galerie Hl.města Prahy, Kunsthalle Praha, GMU v Hradci Králové, FRAC Normandie Caen atd. Svůj poslední film Zákon představuje na výstavě s názvem Can you hear me? v Galerii města Plzně do konce roku 2025.

https://artlist.cz/umelci/adela-babanova/

Jeroen Cluckers je belgický umělec a badatel, který zkoumá hranice mezi tím, co je analogové a digitální, autentické a umělé, skutečné
a virtuální. Jeho práce byla k vidění ve více než 40 zemích v rámci výstav a institucí, jako jsou Ars Electronica, ZKM, Japan Media Arts Festival, ISEA nebo CVPR. Získal několik ocenění včetně „Nejlepšího 60vteřinového filmu“ na festivalu New York Film Week a nominace na Cenu pro nové technologické umění, kterou uděluje nadace Liedts-Meesen Foundation.

Působí na antverpské Univerzitě aplikovaných věd a umění, kde se věnuje uměleckému výzkumu v rámci platformy Maxlab na Královské akademii výtvarných umění a zároveň vede kreativní tým výzkumného centra Immersive Lab.

Podílel se například na imerzivním projektu „The Desert of the Real“, který vznikl ve spolupráci se studiem Radiaal, s podporou od Vlámského audiovizuálního fondu (VAF) a v koprodukci se studio.POC a kulturním centrem Concertgebouw v Bruggách, kde měl i svou premiéru.

Boris Eldagsen vystudoval výtvarné umění a filozofii na univerzitách v Kolíně nad Rýnem, Mohuči, Praze a Hyderabadu. Jeho fotografické a mediální umění bylo od roku 2000 k vidění na mnoha výstavách a získalo ocenění od mezinárodních festivalů a institucí. Od roku 2004 vyučuje teorii myšlenek a kreativity na uměleckých školách po celém světě, včetně Victorian College of the Arts na Univerzitě v Melbourne, Vysoké školy umění v Mohuči, Filmové akademie v Ludwigsburgu nebo Pathshala Media Institute v bangladéšské Dháce. Kromě toho v minulosti uspořádal workshopy a prezentace pro 40 univerzit a uměleckých škol po celém světě a pro více než deset poboček Goethe-Institutu. V současné době vyučuje „Umělou inteligenci pro kreativce“ na barcelonské vysoké škole umění a designu LABASAD.

Boris Eldagsen je jedním z mála mezinárodně uznávaných odborníků na obrazy a videa generované umělou inteligencí a je pravidelným hostem v panelových diskuzích a akcích jako TEDx, re:publica, World AI Conference Shanghai nebo C2 Montréal. Když v dubnu 2023 odmítl převzít cenu Sony World Photo Award, rozpoutal globální debatu o vztahu mezi fotografií a obrazy vytvořenými umělou inteligencí. Vysloužil si tak označení „tvář debaty o AI“ (Süddeutsche Zeitung) nebo „muž, který sejmul víko z Pandořiny skříňky“ (The Age). Jeho obraz „PSEUDOMNESIA | The Electrician“ byl označen za „obraz, který zastavil svět“ (The Guardian), a stal se symbolem nové éry.

Boris Eldagsen je členem dvou nejstarších německých fotografických asociací, Německé fotografické akademie (DFA) a Německé fotografické společnosti (DGPh). Zároveň je zakládajícím členem pracovní skupiny pro umělou inteligenci v rámci Německé fotografické rady, která zastřešuje přes 40 německých sdružení a institucí v oblasti fotografie a pro kterou Eldagsen každý měsíc vydává podcast o umělé inteligenci.

V nedávné době usedl v porotě ceny Ars Electronica Award v rakouském Linci. V září 2025 se jako kurátor podílel na skupinovém vystoupení „PSYCHOPOMP! AI images as an expression of the unconscious mind“ prezentovaném při otevření Fotografického centra Rogera Ballena v jihoafrickém Johannesburgu.

Boris Eldagsen žije a pracuje v Berlíně.

Erik Mátrai vystudoval malbu na Maďarské univerzitě výtvarných umění v Budapešti. Jeho tvorba, ve které kombinuje tradiční média s novými technologiemi, zahrnuje instalace, fotografie, videa i site-specific projekty ve výstavních objektech i ve veřejném prostoru.

Erik Mátrai se zaměřuje na náboženský narativ a křesťanskou ikonografii, přírodu a přírodní živly (zejména světlo, vodu a mlhu)
a geometrické tvary. Pomocí světla, které používá jako materiál i médium, vytváří nové prostorové a časové prožitky. Jeho videa jsou pomalá, meditativní a často odkazují k tématům věčnosti, spásy a nesmrtelnosti.

Mátraiovy site-specific instalace vytváří propojení prostoru s divákem a daným uměleckým dílem. Svými projekty, které realizoval přímo v kostelích i ve veřejném prostoru, proměnil běžná místa v zóny rozjímání. Jeho interaktivní světelné instalace (osvětlená lidská těla, rozměrné kulovité objekty, nekonečné sloupy v lese) nabízí pozorovateli nové možnosti, jak vnímat a interpretovat prostor. Důležitou součástí Mátraiovy tvorby je také spolupráce s ostatními umělci.

Martin Newth je umělec a ředitel sekce výtvarných umění na Glasgow School of Art, kde působí jako profesor pro umění a vzdělávání. Studoval na Univerzitě v Newcastlu a na londýnské Slade School of Fine Art.

Ve své tvorbě se věnuje především fotografii, ale také videu a instalacím. Jejich prostřednictvím zkoumá a odhaluje procesy
a mechanizmus vytváření obrazů, se zaměřením zejména na materiál a technologické podmínky fotografie jako takové.

Na svém kontě má širokou paletu výstavních projektů, včetně samostatných výstav Rezension – Skulptur, Objekt, Apparat v německé MEWO Kunsthalle nebo Re-view v londýnském centru Photofusion. Jeho další sólové a skupinové výstavy byly k vidění například v Muzeu umění v čínském Sia-menu, londýnské Královské akademii umění, Centru současného umění Kronika v polské Bytomi, vídeňské galerii Loft 8 nebo tchajpejském Muzeum výtvarného umění Kuandu.

Martin Newth v minulosti rovněž zastával vysoké vedoucí pozice na londýnské University of the Arts a Královské akademii umění. Ve své výzkumné činnosti se v současné době věnuje spolupráci v rámci celoevropské sítě .PNG, která se zabývá tím, jak sociální a globální podmínky ovlivňují uměleckou tvorbu a výuku v oblasti umění.

www.martinnewth.com

Miles Matsui Schleifer je výtvarník japonského původu, který vyrůstal v Rakousku a jižní Kalifornii. Studoval na Univerzitě ve Vídni a na Akademii umění a designu Gerrita Rietvelda v Amsterdamu, kde v současné době žije a pracuje. Jeho narativně orientovanou tvorbu charakterizuje spekulativní fikce a antropologická metodologie. Zabývá se různými drobnými, nepatrnými a zdánlivě bezvýznamnými věcmi, které často vypadávají z velkých rovnic společenského a ekologického soukolí. Formátem jeho uměleckého bádání bývá psané slovo, fotografická či audiovizuální instalace nebo performance.