Galerie Ladislava Sutnara

Galerie, která nese jméno plzeňského rodáka a amerického designéra českého původu Ladislava Sutnara (1897–1976), je zásadní součástí Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara.

Galerie je katalyzátorem nových myšlenek, které odráží umělecké a designové aktivity fakulty, a představuje vědecky orientované projekty mezinárodního významu.

Součástí programu galerie je Mezinárodní fotografické a time-based media symposium a výstava a Grafika roku, jakož i unikátní sólové i skupinové výstavy, i výstavy skupinové pořádané pod kurátorským vedením za účasti zástupců fakulty a zahraničních hostů.

K nejzajímavějším počinům v období 2018 až 2020 patřily například výstavy Figures: Zdeněk Fránek; Svět zítřka: Ladislav Sutnar; Motýli v ghettu nežijí; Chiméra; Imagestructure: Jaroslav Vančát; Philip Pearlstein, ve válce a míru: 40. a 50. léta 20. století. Grafický design a kresby; Hranice, poetika konfliktu; České hrdinky: Renáta Fučíková; Shapes (společně se Stevenem Hellerem a newyorskou School of Visual Arts) či Extypo: Rostislav Vaněk. Mezi lety 2020 až 2023 galerie představila tvorbu vedoucího ateliéru Malba Vladimíra Vély, Eitana Bartala z parnerské fakulty na Holon Institute of Technology nebo belgické umělkyně Christine Clinckx. V rámci mezinárodní letní školy umění ArtCamp proběhla výstava finského grafického designéra Pekky Loiriho. Galerii také opanoval ojedinělý program Zaraz Ukraine. V galerii byla představena tvorba laureátů historicky prvních Cen Jiřího Trnky a poprvé v ČR zde byla uvedena výstava IOGI: 11 příběhů ze života každodenního Japonska.

Výstavní program Galerie Ladislava Sutnara určuje děkan fakulty spolu s výstavní radou.

Aktuální výstavu vždy najdete na našich sociálních sítích.

Profesí Ditty Jiřičkové je grafický design – věnuje se návrhům obalů knih, CD, plakátů i designu časopisů. Dlouhodobě se věnuje také pedagogické činnosti – od roku 2007 působí na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni, kde vede atelier Grafický design a digitální media. Výstava v Galerii Ladislava Sutnara se ale koncentruje na volnou tvorbu této autorky.

Dynamika díla Ditty Jiřičkové je určována oscilací mezi inspirací jevovým světem, snahou o hledání hlubší struktury a rozehráváním řady možností jejích manifestací. Už ve fotografických cyklech se oprošťuje od rozpoznatelných jevů směrem k abstraktnější hře světla a stínu. Následně stupňuje uvolnění vazby k reálné situaci. Přesouvá se do mikroúrovně – mnohonásobného zvětšení detailu fotografie – rozložení na rastr barevných bodů, případně rastr barevných čtverců. Digitální technologie jsou pomůckou ke zvětšení a definici struktury.

Čtvercové kompozice složené z kruhových bodů nebo pravoúhlého rastru navozují barevnými kontrasty a posuny dojem pohybu. Do primárně statického obrazového díla tak autorka vnáší časový element – představu proměny. Podobně jako abstraktní tvůrci, kteří na počátku 20. století v souvislosti a Einsteinovým objevem čtvrté časoprostorové dimenze prolamovali rozdělení časových a prostorových oborů, naplňuje Jiřičková výtvarné dílo představou pohybu vnímaného v čase.

Podnětem k vytvoření díla jsou vedle mnohonásobně zvětšeného vizuálního detailu často i autorčiny oblíbené hudební skladby. Vedle sebe tak stojí díla inspirovaná duchovní skladbou Soudce všeho světa z kancionálu Jana Ámose Komenského a písničkou I’ve Got a Feeling z alba Let It Be skupiny Beatles. Jazyk je dalším systémem, jehož strukturu transponuje autorka do vizuální roviny seriálních barevných kompozic. I zde je primárním tvůrčím úkolem nalezení základního algoritmu k vyjádření podstaty díla – rozložení na drobné elementy a nalezení principu jejich skladby.

Při svých cestách napříč strukturami a kódy Ditta Jiřičková na jedné straně vytrvale pátrá po hlubších společných zákonitostech a řádu. Na druhé straně ji inspiruje mnohost a krása přírody, i kulturního bohatství, které svou promyšlenou i hravou tvorbou rozšiřuje.

Vedle tvorby Ditty Jiřičkové je prezentován společný projekt studentů ateliérů Grafického designu a digitálních médií a Keramického designu Second Service, realizovaný ve spolupráci s firmou Český porcelán. Studenti zkoumali možnosti inspirace dekorem porcelánových hrnků 60. až 80. let 20. století. Východiskem byly dekory na ¼ litrových porcelánových hrnkách z období 60.- 80. let. Proces inspirace, reinterpretace, hledání nových pohledů na škálu původních motivů dokumentuje publikace Second Service Story.

Galerie Ladislava Sutnara

19. 9. – 16. 10. 2024

Kurátorka: Daniela Kramerová

3. října od 17:00 vás srdečně zveme na komentovanou prohlídku výstavy Ditta Jiřičková: Všichni jsme... a křest knihy Second Service. Publikace mapuje projekt, na němž Ditta Jiřičková spolupracovala se studenty svého ateliéru a ateliéru Keramického designu. Po komentované prohlídce, kterou povedou Ditta Jiřičková a kurátorka Daniela Kramerová, následuje hudební performance Jakuba Rataje a Jana Kokolii.

Skupinová výstava Sound Laboratory představuje práce studentů a začínajících umělců z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. Expozice nabídne návštěvníkům interaktivní a participativní prvky, které tematicky doplní rozsáhlou skupinovou výstavu [Anti-] Sound [Post-] Language souběžně probíhající v Galerii města Plzně. Výstavu, kterou můžete navštívit do 31. srpna, kurátorsky připravili Jan Van Woensel a Barbora Burianová.

Výstava v Galerii Ladislava Sutnara nesla celý název "Philip Pearlstein, ve válce a míru: 40. a 50. léta 20. století. Grafický design a kresby" a byla mimořádným pohledem na dílo tohoto renomovaného umělce.

V období od září 2019 do února 2020 naplánoval kurátor FDU Jan Van Woensel několik telefonických rozhovorů a osobních setkání, při nichž Philip Pearlstein sdílel své zkušenosti asistenta pracujícího v kanceláři Ladislava Sutnara, pro něhož začal v roce 1949 tehdy jako pětadvacetiletý v New Yorku pracovat. Začínal v oblasti designu a základní designové dovednosti získal během 2. světové války jako příslušník americké armády. Poté se v New Yorku, kde ještě nebyla dobře zavedená umělecká scéna, stal slavným malířem. Nyní je Philipu Pearlsteinovi 96 let, a jeho první výstava v České republice představila výběr reprodukovaných skic a grafických návrhů ze 40. a 50. let minulého století. Paralelně s touto jedinečnou výstavou vyšla publikace Telephone Calls, která nabízí pozoruhodný pohled na raný vývoj umělecké kariéry Philipa Pearlsteina.

V rámci výstavy byla také představena publikace Transport/Doprava: příští půlstoletí (1951 - 2000) z roku 1949, která vznikla díky úzké spolupráci Ladislava Sutnara a slavného designéra a teoretika Buckminstera Fullera, a která tento pozoruhodný projekt, dá se říci, nastartovala. Philip Pearlstein byl totiž v té době novým kreslířem/projektantem v Sutnarově kanceláři a příprava náčrtků návrhů k tisku této knihy byla jeho prvním úkolem. V prosince 2019 byla v Galerii Inkubátor otevřena výstava studentských prací založených na této vzácné a málo známé knize a představeno její nové vydání, které vzniklo z iniciativy děkana FDU Josefa Mištery a kurátora Jana van Woensela. Kniha nese název Ladislav Sutnar, Doprava: příští půlstoletí (1951 - 2000). 

Architekt a vysokoškolský pedagog Zdeněk Fránek se narodil v Boskovicích. Po studiích na Fakultě architektury VUT v Brně působil na Útvaru hlavního architekta v Blansku, v roce 1989 založil firmu Fránek Architects. V současné době se věnuje projekční, publikační a pedagogické činnosti doma i v zahraničí.

Výstava v Galerii Ladislava Sutnara představila personifikaci různých objektů, jako jsou vidoucí domy, živoucí stromy, obytné balvany, mluvící rostliny a jiné samozřejmosti.

V lednu 2020 uplynulo 75 let od osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka.

Připomínková výstava „Motýli v ghettu nežijí" uměleckou formou představila 27 statečných obětí, českých Židů, kteří zemřeli v Osvětimi. Autory původních uměleckých děl byli studenti ateliéru Užitá fotografie Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. Výstava proběhla současně v Galerii Ladislava Sutnara a ve Staré synagoze v centru Plzně, její součástí byla i mimořádná vzpomínková akce.

Výstava „Motýli v ghettu nežijí" se stala místem setkání pro pokojnou připomínku památky všech obětí druhé světové války a skrze díla mladých umělců vyzývala k toleranci, míru a bratrství v dnešním politicky napjatém světě.

Výstava připomněla tyto konkrétní oběti holocaustu: Hanička Bradyová, Jakob Edelstein, Pavel Friedmann, Bedřich Fritta, Petr Ginz, Pavel Haas, Karel Hartmann, Oskar Hekš, Camill Hoffmann, Ottla Kafka, Franz Peter Kien, Gideon Klein, Margita Koretzová, Hans Krása, Egon Ledeč, Fritz Löhner-Beda, František Mořic Nágl, Ludwig Pollak, Grete Reiner, Rafael Schächter, Malva Schalek, Adolf Strauss, Robert Stricker, Viktor Ullmann, Ilse Weber, Fritz Weiss, Rudolf Wels.

Skupinová výstava „Svět zítřka“ propojila originální uměleckou tvorbu vlivného českého designéra a umělce Ladislava Sutnara (1897–1976) s dílem výjimečných talentů z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. Galerie Ladislava Sutnara představila díla pedagogů a studentů Sutnarky, jako je Vojtěch Aubrecht, Dagmar Dolíhalová, Renáta Fučíková, Julie Hojdová, Volha Huseva, Bedřich Kocman, Radovan Kodera, Jan Korabečný, Adéla Kristejnová, František Steker, Ladislav Sutnar, Marie Syrovátková, Benedikt Tolar, Ondřej Zámiš & Vojtěch Liebl.

Název projektu je přímým odkazem na Světovou výstavu v New Yorku v roce 1939, pro kterou Sutnar navrhl expozici československé prosperity. Dnes „Svět zítřka“ ohlašuje příchod nové generace umělců s hravým smyslem pro vznešenost na současnou uměleckou scénu.

Multidisciplinární diskurs výstavy z roku 1939 se stal zdrojem energického podtónu výstavy pořádané v roce 2019. Ladislav Sutnar v New Yorku představil význačná díla československého výtvarného umění, designu, ilustrace, řemesel, módy, architektury, poezie, vědy, průmyslu a kulturního dědictví prostřednictvím jedné ze svých oslavovaných prostorových kompozic bez hierarchického uspořádání. O osmdesát let později vzdal „Svět zítřka“ této historické expozici hold, když pod původním titulem newyorské výstavy uvedl skupinu slibných a ambiciózních umělců nastupující generace, kteří působí v různých oblastech kreativní tvorby. Výstava je tak souborem pozoruhodných uměleckých dovedností, invence, techniky a designu, a efektivně propojuje minulost s budoucností.

"Svět zítřka" byl pod vedením kurátora Jana Van Woensela jedinečnou ukázkou výjimečného umění ve výstavním designu, inspirovaném Gesamtkunstwerkem, i oslavou bezkonkurenční progresivní vize plzeňské SUTNARKY.

Putovní výstava byla k vidění i v pražské Galerii Nová síň, v galeriích v Tel Avivu a v roce 2020 své putování završila v New Yorku.

Kolektivní výstava "Shapes" navázala na vydání publikací Shapes I a Shapes II, které jsou úspěšným výsledkem spolupráce mezi Fakultou designu a umění Ladislava Sutnara a prestižní School of Visual Arts v New Yorku. Knihy jsou pokračováním Sutnarova projektu z roku 1969, kdy navrhl knihu The World of Shape. Měla fungovat jako přirozený průvodce dětí a dospělých světem rozmanitých tvarů, jež nás obklopují. Návrh soustředit pozornost malých a velkých čtenářů, či spíše diváků, na příběhy tvarů, byl ovšem na svou dobu velmi revoluční a Sutnarovi se nepodařilo dílo, které zůstalo v podobě makety, vydat. „Ladislav Sutnar zanechal dědictví a udal směr v historii grafického designu, který dodnes inspiruje designéry," říká Steven Heller, který vedl práce studentů na School of Visual Arts. Mladí umělci a designéři z obou uměleckých fakult tak vytvořili nová díla, která hovoří jazykem Ladislava Sutnara v současném kontextu.

Jako oslavu probíhající transatlantické spolupráce Galerie Ladislava Sutnara přinesla skupinovou výstavu „Shapes", ve které kurátor Jan Van Woensel převedl umělecká díla do děl fyzických, aby vytvořil atmosférický zážitek, který podporuje progresivní vizi Ladislava Sutnara.

Vystavující umělci: Tereza Benešová, Yaxu Han, Julie Hojdová, Jakub Ivanovský, Jiayue Li, Milica Lovisková, Julia Marsh, Matěj Matouš, Monika Nehasilová, Klára Plicová, Elena Pokaleva, David Polcar, Ladislav Sutnar, Sarah Tamani, Yun Tang, Michaela Tišerová, Rostislav Vaněk